Tohle nepotřebuje nadpis..

Možná bych mohla napsat, že jsem dlouho nic nenapsala..To asi musí znít vážně divně. Ještě před příjezdem do hradu jsem si totiž trochu upgradovala kufr. Jenže se mi to moc nepovedlo..Dopadlo to tak, že jsem si udělala důmyslnou skrýš na deník, abych ho ukryla před nežádoucíma očima, ale má schovka byla tak dokonalá, že jsem ji nakonec nenašla ani já.
Až teď jsem vysypala celý kufr s tím, že bych ho konečně mohla uklidit a vybafla na mě tahle zpropadená kniha.

Prázdniny už končí a možná bych měla sepsat aspoň něco jako shrnutí.
Když jsem na konci roku odjížděla z hradu, říkala jsem si, že prázdniny budou nuda, ale bohudík (bohužel?) tomu tak nebylo. Začala jsem se hodně bavit s Hazel, mám ji vcelku ráda, i když je někdy až moc hodná. Když už jsem u té Hazel.. Skoro vše se točilo kolem ní, aspoň mi to tak přišlo. Když se ale řeklo parta, která jde (šla) proti Eamovi hodně lidem se vybaví právě ona. Nejspíš ze mě mluví trocha žárlivosti.

Eam je také kapitola sama o sobě. Šikana, teror, smrt. Jo, smrt. Jeho éra skončila smrtí a skončila jen protože to byla smrt jeho samotného. Mám být ráda? Když se ohlédnu zpět, vlastně to bylo celé zajímavé. Také si uvědomuju, že jsem spíš měla být u něj. Tehdy mi to takové nepřišlo..
Každopádně nejspíš uhořel, jak ironické. Nedávno jsem se dohadovala, že upálení je smrt hodná pravého kouzelníka či čarodějky a klidně bych se upálit nechala. Teda pokud by to k něčemu bylo. Smrt ohněm je očišťující, ale teda hodně bolestivá, ve středověku to muselo být zajímavé.

Kromě těchto událostí se vlastně ale zase tolik nedělo. Nová Příčná, zakuklenci, prváci. Nic co by celkově stálo za řeč, v prvácích jsem neshledala žádného, který by byl trochu temný a Zmijozelsky zaměřený. Stále slyším na zmije nějaké pomluvy, nejspíš brzy zažijí menší peklo..nebo možná trochu větší.

Viděla jsem se i na chvíli s mamkou..Dost mě to udivilo, za rok nenapsala ani jednu řádku a já se nedoprošovala. Šla jsem po Londýně a ona si mě našla. Zahalená byla tak, že jsem jí skoro neviděla do obličeje a už jsem si říkala, že po mě někdo jde. Prohodila se mnou asi dvě věty. Mou otázku k otci ignorovala.

Dějí se zlé věci..stále častěji a jsou horší a horší. Možná tu na něco poukazuje. Zase mě to láká zpět, opět k tomu, co jsem myslela, že mě opustilo. Odolám? Ne, odolat se nedá. Těšte se